Ve smlouvách o rozvoji území se investor zavazuje obci uhradit určité plnění, zpravidla jako zohlednění dopadů na infrastrukturu obce. Obec se někdy zavazuje poskytnout podporu předkládanému projektu. V praxi se v této souvislosti setkáváme s dotazem ze strany zastupitelů a starostů obcí, zda se podpisem takovéto smlouvy nedopouštějí nějakého trestného činu. V dnešním článku se podíváme na případ, kdy bylo na starostu Prahy 15 podáno trestní oznámení pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a nepřímého úplatkářství. Toto trestní oznámení podala obecně prospěšná společnost Kverulant.org, jejíž činností je kontrola výkonu veřejné moci.

Skutkové okolnosti

Ve smlouvě z roku 2015 se společnost EKOSPOL jako developer zavázala poskytnout městské části finanční příspěvek ve výši 2,5 mil. Kč za účelem financování vědy a vzdělávání, kultury, školství atd. Na oplátku měla městská část Praha 15 zajistit vydání všech potřebných stavebních a jiných správních rozhodnutí potřebných pro stavbu projektu. V opačném případě mohl developer od smlouvy jednoduše odstoupit. Stejně tak mohl odstoupit, pokud nebyla všechna potřebná rozhodnutí vydána do 16 měsíců od uzavření smlouvy.

Trestní oznámení

Obecně prospěšná společnost Kverulant.org podala na konci roku 2016 trestní oznámení, že se starosta MČ Praha 15 Milan Wenzl dopustil trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 a nepřímého úplatkařství dle § 333 odst. 2 trestního zákoníku, jehož účastníkem měla být i developerská společnost.

Za zneužití pravomoci úřední osoby se dle zákona považuje jednání úřední osoby, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, b) překročí svou pravomoc, nebo c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci.

Podle ustanovení o nepřímém úplatkářství bude potrestán ten, kdo žádá, dá si slíbit nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. Platí přitom, že kdo z tohoto důvodu jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Nedostatek úmyslu

Policie ČR na základě trestního oznámení zahájila trestní řízení. Věc nicméně zanedlouho odložila s odůvodněním, že se šetřením nepodařilo prokázat spáchání trestného činu. Kverulant.org se jako oznamovatel trestného činu s tímto výsledkem nespokojil a podal stížnost k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 10. Podle dozorujícího státního zastupitelství byl postup policie správný. Podrobnější vysvětlení však Kverulantovi neposkytl, neboť na to jako oznamovatel neměl dle zákona právo. Kverulant se nevzdal a podal podnět k přezkoumání k Městskému státnímu zastupitelství v Praze.

Městské státní zastupitelství považovalo postup jak Obvodního státního zastupitelství, tak policejního orgánu za správný a dospělo k závěru, že starosta ani developer se nedopustili žádného trestného činu pro nedostatek úmyslu.

Co se týče zneužití pravomoci úřední osoby, musí být úmyslem mimo jiné způsobit někomu škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Nutno také zmínit, že starosta Milan Wenzl se měl dopustit zneužití úřední osoby z důvodu, že smlouvu původně podepsal bez souhlasu zastupitelstva či rady. Chybu však záhy napravil a souhlas dodatečně obstaral (což sice nezhojí neplatnost smlouvy, ale z hlediska trestního práva to relevantní být může).

Ze spisového materiálu vyplývalo, že starosta Milan Wenzl byl v době uzavření smlouvy ve funkci 2 měsíce. Dle Městského státního zastupitelství tak s neznalostí svých oprávnění sice porušil zákonné postupy při podepisování smluv, avšak ihned po zjištění svého pochybení provedl veškerá opatření k nápravě. Jeho jednáním navíc MČ Praze 15 ani nikomu jinému nevznikla žádná škoda.

Co se týče trestného činu nepřímého úplatkářství, úmysl musí zahrnovat i vůli působit na výkon pravomoci úřední osoby. Tento úmysl, působit na úředníka stavebního úřadu, ale podle Městského státního zastupitelství chybí. Případné plnění pak nemělo sloužit jako úplatek konkrétním představitelům MČ Praha 15, ale mělo se jednat o peníze, které by byly poslány na transparentní účet, kdy by občané měli povědomí o tom, jak bylo s penězi naloženo a sami o jejich účelu použití mohli rozhodnout. O tom, že žádný ze zastupitelů nepůsobil na výkon pravomoci úřední osoby svědčí podle Městského státního zastupitelství i výsledky šetření provedeného policií na stavebním úřadě.

Závěr

V našem dřívějším článku jsme vysvětlili, že smlouvy o rozvoji území, kde developer poskytne finanční příspěvek na vybudování technické infrastruktury jsou přípustné a vymahatelné. Jakkoli podle orgánů činných v trestním řízení nedošlo ve zde popisovaném případě ke spáchání trestného činu, představitelé obecní samosprávy musejí být opatrní v tom, jaké závazky ve smlouvách s investory sjednávají.

Rozhodně nedoporučujeme, aby se obce jako samosprávné subjekty zavazovaly k jakémukoli plnění, které je realizováno prostřednictvím úřadů v přenesené působnosti, protože jinak se nevyhnout podezření z korupčního jednání. A to přesto, že na Praze 15 podle policie i státního zastupitelství nedošlo ke spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby či nepřímého úplatkářství.

Jaroslav Hroch, David Zahumenský