Na Advokátním deníku se píše o jednom zajímavém sporu, který vedl David s hlavním městem Prahou. Šlo (a jde) o to, jestli musí samospráva vést spis k územnímu plánu a zda do něj mohou dotčené subjekty (občané, spolky, vlastníci) nahlížet. Na první otázku odpověď již máme, zodpovězení druhé je ještě ve hvězdách, resp. čekáme, co na to řekne Městský soud v Praze, ke kterému se kauza spisu k Metropolitnímu plánu vrací od Nejvyššího správního soudu.

Na Advokátním deníku se píše:

Nejvyšší správní soud vydal dne 30. června 2021 rozsudek 3 As 355/2019 – 46, v němž konstatoval, že nutnost vedení spisu při pořizování opatření obecné povahy byla výslovně judikována ve věci mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, přijatých podle zákona o veřejném zdraví (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů) a podle tzv. pandemického zákona (zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů). Tato opatření jsou samozřejmě odlišná od územního plánu, resp. v tomto případě od Metropolitního plánu hlavního města Prahy; nicméně pokud Nejvyšší správní soud vyslovil určité závěry (zde o vedení spisu) ve vztahu k těmto opatřením obecné povahy, mají obecnou platnost, neboť se neopírají o nějakou zvláštní povahu tehdy přezkoumávaných opatření, ale míří k povinnostem, které se vztahují ke všem opatřením obecné povahy bez rozlišení předmětu úpravy.

Jak jsem psala v úvodu, není zatím jasně dáno, kdo může do spisu nahlížet. Z komentářové literatury (tento komentář považuju za jeden z nejlepších komentářových kousků vůbec), jejímž autorem je guru správního práva Jsef Vedral, ale vyplývá, že:

„Do postupů správních orgánů při vydávání opatření obecné povahy se promítá i zásada písemnosti podle § 15 odst. 1, a to od přípravy návrhu až k vyhlášení schváleného opatření obecné povahy. I při postupech podle šesté části vede správní rogán spis, což vyplývá z příslušných ustanovení zákona č. 499/20004 Sb. a vyhlášky č. 191/2009 Sb. V té suvislosti může být sporné, komu všemu náleží právo do spisu nahlížet a vykonávat práva s tím souvisejíí. Toto právo by každopádně měly mít osoby, které mohou k návrhu podávat připomínky nebo námitky, neboť v jejich případě na tom existuje nepochybný právní zájem. Použít se může i ustanovení o protokolu, např. bude-li se při projednávání návrhu opatření obecné povahy konat veřejné jednání.“

Zdroj: VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012. ISBN 978-80-7273-166-4

Protože je v článku s názvem „Spor klienta s hlavním městem o vedení spisu k územnímu plánu se vrací k MS“ celá kauza velmi dobře popsaná, dovoluji si v podrobnostech odkázat právě na Advokátní deník.