Poměrně často řešenou otázkou v souvislosti s výstavbou je to, zda je obec povinna stavebníkovi (ať již jde o profesionálního investora či osobu, která realizuje svou potřebu bydlení) udělit souhlas s vedením kanalizační či vodovodní přípojky přes pozemek, který je ve vlastnictví obce.

Ustanovení § 1267 odst. 1 občanského zákoníku k tomu říká: „Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.“

nergetických odvětvích (energetický zákon), kdy se jedná o zákonná věcná břemena, tělesa vodovodu a kanalizace ani jejich přípojky se jako zákonná věcná břemena nezřizují. S vlastníkem pozemku, přes který má daná inženýrská síť vést, je nutno dojednat zřízení věcného břemena ve formě služebnosti smluvně. Vlastníka (ani obec) nelze přinutit k tomu, aby danou smlouvu uzavřel (neexistuje vyvlastňovací účel jako u elektrických a plynových sítí).

Soudní judikatura k dobrovolnosti věcného břemene ze strany obce
Uvedené vyplývá také z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 22 Cdo 607/2014): „Podle § 35 odst. 1 zákona o obcích patří do samostatné působnosti obce záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.

Udělení či neudělení souhlasu vlastníka pozemku, kterým je obec, spadá do samostatné působnosti obce a soudy, potažmo stát, nemohou obcím nařizovat, jak mají v obdobných situacích postupovat a za jakých okolností mají souhlas se stavbou udělit. Je pouze na rozhodnutí obce, která se svým majetkem hospodaří, zda souhlas ke stavbě udělí. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že jde o pozemky ve vlastnictví obce, tedy sloužící obecnému užívání.

Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 1. 1995, sp. zn. IV. ÚS 150/94, uvedl, že nedání souhlasu vlastníka (tj. obce S.) k položení plynové přípojky na jeho pozemku nelze považovat za takovýto zásah veřejné moci, neboť jde o výkon vlastnického práva. V rámci probíhajícího stavebního řízení totiž obec S. při vyjadřování se k položení plynové přípojky na jejím pozemku nevystupuje jako orgán veřejné moci, nýbrž jako účastník stavebního řízení… Vedení plynovodu a plynových přípojek k pozemkům či stavbám konkrétních osob nepředstavuje obecné užívání pozemku.

Povinnost obce souhlasit s umístěním stavby plynovodu na svých pozemcích nevyplývá ani ze zvláštní sociální funkce vlastnictví obce. Sociální funkce vlastnického práva obce je zákonem respektována, a to ve formě zákonných omezení pro nakládání a hospodaření s majetkem obce upravených v zákoně o obcích. Zákon však neukládá obci povinnost udělit souhlas se stavbou jiného vlastníka na svém pozemku.“

K obdobnému závěru dospěl i např. Krajský soud Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v rozsudku ze dne 11. 9. 2013 sp. zn. 30 Co 652/2012, který byl následně aprobován také v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2588/2014, podle nějž ačkoliv má obec při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti, tyto se nijak nedotýkají případného udělení souhlasu podle ustanovení § 86 odst. 3 stavebního zákona. Krajský soud v tomto rozsudku stejně tak dovodil, že pod pojem veřejného užívání není možno zahrnout zatížení pozemku inženýrskými sítěmi.

Závěr
Lze tedy uzavřít, že obec nemá zákonnou povinnost dát souhlas s vedením kanalizace či kanalizační přípojky přes své pozemky. Lze ovšem poukázat na závěry Ústavního soudu z usnesení ze dne 25. 11. 2014 sp. zn. II. ÚS 2588/2014, podle kterých je potřeba, aby obec postupovala i v soukromoprávních vztazích předvídatelným a nediskriminačním způsobem. Obec by tedy měla mít v ideálním případě nastavena transparentní pravidla, ze kterých lze dovodit, jak obec k investorům a jejich záměrům přistupuje.

Článek převzat z webu spolupracující advokátní kanceláře David Zahumenský