Tak tu máme paragrafové znění stavebního zákona. Čtení je to více než hororové. Protože nás zajímají plánovací smlouvy, zaměřili jsme se na pár ustanovení, která se jim věnují. Závěr? Starostky a starostové, buďte ještě více ostražití a bojujte za své zájmy. Stavební zákon z pera Hospodářské komory to za vás neudělá.

Co je na navrhované úpravě děsivější, těžko říct. Podle našeho názoru je to především možnost nahradit souhlas obce se smlouvou rozhodnutím soudu. Ano, to se skutečně navrhuje. Současně nový stavební zákon počítá s tím, že se v některých plánovacích smlouvách (které nebude vyžadovat územní plán) mohou obce zavázat k zásahům do výsostně veřejnoprávního procesu územního plánování a změnit územní plán podle přání stavebníka. To dnes považují za nezákonné odborníci na veřejné právo, soudy a třeba i ministerstvo vnitra. Současně se obec může zavázat soukromoprávní smlouvou k tomu, že nepřijme obecně závaznou vyhlášku, která by realizaci záměru ohrozila (čtete správně – samosprávy se mají soukromoprávními smlouvami zavazovat k tomu, že nebudou vydávat nebo měnit právní předpisy).

Aby toho šokujícího nebylo v novém stavebním zákoně málo, přímo se určuje, že se obce nebudou moci odvolat třeba proti územnímu rozhodnutí nebo podat žalobu, když budou mít uzavřenu plánovací smlouvu. A to dokonce i v situaci, kdy v době uzavírání plánovací smlouvy nebudou znát přesné parametry záměru a s hrůzou zjistí až posléze, co že to všechno bude znamenat (plánovací smlouva totiž musí obsahovat jen identifikaci způsobu využití území nebo typu záměru).

Plánovací smlouvy nejsou jedinou nehorázností navrhované právní úpravy. Proto je nutné, aby se obce proti těmto nápadům postavily. Stavební zákon nemohou psát developeři a jejich advokáti. Na takovou činnost má Ministertsvo pro místní rozvoj svoje legislativce.

Text navrhované právní úpravy:

Plánovací smlouvy

§ 49
 Plánovací smlouva

(1) Plánovací smlouvou je soukromoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí nebo krajem anebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž předmětem je vzájemný závazek stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při uskutečňování záměru ujednaným způsobem. Smluvní stranou plánovací smlouvy mohou být též další osoby.

(2) Pokud určitý způsob využití území nebo typ záměru klade na stávající veřejnou infrastrukturu takové nároky, že jej nelze uskutečnit bez změny stávající či vybudování nové veřejné infrastruktury, může obec v transformačních a rozvojových územích (plochách)

a)   podmínit ve svém územním plánu povolení určitého typu záměru ve vymezeném území předchozím uzavřením plánovací smlouvy.

(3) Plánovací smlouva uvedená v odst. 2 musí obsahovat alespoň

a)   identifikaci způsobu využití území nebo typu záměru, který je uzavřením plánovací smlouvy podmíněn,

b)   popis změn stávající veřejné infrastruktury anebo nároků na vybudování nové veřejné infrastruktury, které jsou podmínkou určitého způsobu využití území nebo uskutečnění záměru,

c)   závazek smluvních stran postupovat ve smlouvě ujednaným způsobem, včetně závazku stavebníka zajistit změnu či výstavbu veřejné infrastruktury, které jsou podmínkou určitého způsobu využití území nebo uskutečnění záměru nebo uhradit náklady na změnu či výstavbu veřejné infrastruktury.

(4) Smluvní strany si mohou v plánovací smlouvě uvedené v odst. 2 sjednat poskytnutí dalších plnění, musí však být přiměřená okolnostem a podmínkám konkrétního záměru.

(5) Stavebník není povinen plnit z plánovací smlouvy uvedené v odst. 2 dříve, než je povolen záměr stavebníka.

(6) Pokud obec odmítne uzavřít se stavebníkem plánovací smlouvu podle odst. 2 i přesto, že stavebník předložil obci návrh na uzavření plánovací smlouvy obsahující náležitosti dle odst. 3 a plnění uvedená v návrhu plánovací smlouvy jsou přiměřená okolnostem a podmínkám konkrétního záměru, je stavebník oprávněn domáhat se nahrazení chybějícího souhlasu obce s uzavřením smlouvy rozhodnutím soudu.

(7) Stavebník může obci, kraji, vlastníku veřejné infrastruktury anebo další osobě předložit návrh na uzavření plánovací smlouvy, jejíž uzavření není vyžadováno územním plánem.

(8) V plánovací smlouvě dle § 30 odst. 7 se obec či kraj v samostatné působnosti nebo vlastník veřejné infrastruktury se může zavázat zejména k tomu, že

a)   poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru; v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozí změny územně plánovací dokumentace, může se obec nebo kraj zavázat též k tomu, že učiní veškeré kroky k její změně,

b)   po sjednanou dobu z vlastního podnětu nezmění územně plánovací dokumentaci, nepřijme obecně závaznou vyhlášku nebo neučiní žádný jiný úkon, který by ztížil či vyloučil uskutečnění záměru,

c)   pozemky či stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezcizí nebo jinak nezatíží,

d)   se bude podílet na přípravě, výstavbě či financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru.

(9) Stavebník se může v plánovací smlouvě dle § 30 odst. 7 zavázat zejména k

a)   účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

b)   převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

c)   účasti na asanaci území dotčeného záměrem,

d)   účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném záměrem.

§ 50
 Obecná ustanovení k plánovacím smlouvám

(1) Smluvní strany plánovací smlouvy nejsou po dobu jejího trvání oprávněny v navazujících správních či soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem jimi uzavřené plánovací smlouvy.

(2) Plánovací smlouva vyžaduje písemnou formu.

(3) Plánovací smlouva nesmí nahrazovat rozhodnutí správního orgánu nebo podmiňovat zákonné nároky protiplněním.

(4) V případě nemožnosti plnění plánovací smlouvy ze strany obce nebo kraje má stavebník vůči obci nebo kraji nárok na náhradu nákladů, které od uzavření plánovací smlouvy vynaložil v souvislosti s přípravou záměru; ustanovení § 33 odst. 1 a 2 a § 35 se použijí obdobně.

(5) Další obsahové náležitosti plánovací smlouvy stanoví vyhláškou Úřad.